|
|
The Use of Articles in English Newspaper Headlines
AMCHOVÁ, Olga
Noviny jsou v dnešní době jedním z nejčastějších prostředků k získání informací o světě kolem nás. Aby ale získaly naši pozornost, musí mít speciální funkci a to, zaujmout na první pohled. Z tohoto důvodu musí být jazyk používaný v novinových článcích velmi jednoduchý, ale také musí být přesný. Jedním z nejdůležitějších prvků novin jsou titulky, které musí být psány velmi jednodušše, ale zároveň i efektivně. Proto, aby titulky co nejvíce zaujaly, je potřeba občas pozměnit jejich gramatickou strukturu. Tato práce se zabývá použitím anglických členů v titulcích britských novin, jejich analýzou, gramatickou správností jejich užití, tím zda se vypouštějí z textu či ne, a zda v titulcích britských novin existují i jiné pravidelné či nepravidelné tendence k nesprávnému používání členů.
|
|
|
On the Use of Articles in German, English and Czech
Trojanová, Jana ; Maroszová, Jana (vedoucí práce) ; Hejhalová, Věra (oponent)
Tato práce se zabývá užíváním členu v němčině, angličtině a češtině. V teoretické části bude představena charakteristika německého a anglického členu, jeho varianty i historický vývoj, jedna kapitola bude věnována také existenci potenciálního členu v češtině. Poté bude popsáno užívání členu v němčině a angličtině, především u abstrakt. V praktické části bude analyzováno deset vybraných abstrakt. Pro analýzu budou rozhodující ty případy, v nichž stojí před abstrakty rozdílné členy. Prozkoumán bude též výskyt a funkce českých ukazovacích a neurčitých zájmen, která vykazují jisté podobnosti se členem.
|
|
|
Gramatikalizační potenciál anaforické funkce lexému ten v mluvených narativech
Zíková, Magdalena ; Friedová, Mirjam (vedoucí práce) ; Nedolužko, Anna (oponent) ; Berger, Tilman (oponent)
7 Abstrakt Předkládaná disertační práce se věnuje užití referenčních prostředků v mluveném narativním diskursu s převahou anaforického odkazování. Zvláštní pozornost patří konkurenci dvou forem: lexikálních frází s lexémem ten (ten-frází) a lexikálních frází bez lexému ten (N-frází) při opakovaných zmínkách. Prvořadým cílem práce je (i) identifikovat faktory, které mluvčí vedou k volbě ten-fráze oproti N-frázi za co možná nejsrovnatelnějších podmínek, a (ii) prozkoumat možnosti gramatikalizace výrazu ten z anaforického užití. Teoretické a metodologické zázemí práce představuje zejména koncepce diskursní anafory a teorie gramatikalizace. Distribuci referenčních prostředků sleduji ve vztahu k sadě parametrů, které odrážejí konceptuální (životnost referentu), gramatické (syntaktickou funkci, typ klauze ad.), a především diskursní charakteristiky referenčních prostředků (informační status fráze v rámci klauze, aktivaci a persistenci referentů ad.). Srovnání je vedeno systematicky, parametr po parametru, v ohledu kvantitativním (rozvržení jednotlivých forem do tříd podle hodnot každého z parametrů) i kvalitativním (analýza jednotlivých dokladů z hlediska signalizovaných pragmatických významů). Materiál tvoří korpus 45 mluvených monologických narativů v podání 15 mluvčích, sestávající z převyprávěných verzí 3...
|
|
|
Gramatikalizační potenciál anaforické funkce lexému ten v mluvených narativech
Zíková, Magdalena ; Friedová, Mirjam (vedoucí práce) ; Nedolužko, Anna (oponent) ; Berger, Tilman (oponent)
7 Abstrakt Předkládaná disertační práce se věnuje užití referenčních prostředků v mluveném narativním diskursu s převahou anaforického odkazování. Zvláštní pozornost patří konkurenci dvou forem: lexikálních frází s lexémem ten (ten-frází) a lexikálních frází bez lexému ten (N-frází) při opakovaných zmínkách. Prvořadým cílem práce je (i) identifikovat faktory, které mluvčí vedou k volbě ten-fráze oproti N-frázi za co možná nejsrovnatelnějších podmínek, a (ii) prozkoumat možnosti gramatikalizace výrazu ten z anaforického užití. Teoretické a metodologické zázemí práce představuje zejména koncepce diskursní anafory a teorie gramatikalizace. Distribuci referenčních prostředků sleduji ve vztahu k sadě parametrů, které odrážejí konceptuální (životnost referentu), gramatické (syntaktickou funkci, typ klauze ad.), a především diskursní charakteristiky referenčních prostředků (informační status fráze v rámci klauze, aktivaci a persistenci referentů ad.). Srovnání je vedeno systematicky, parametr po parametru, v ohledu kvantitativním (rozvržení jednotlivých forem do tříd podle hodnot každého z parametrů) i kvalitativním (analýza jednotlivých dokladů z hlediska signalizovaných pragmatických významů). Materiál tvoří korpus 45 mluvených monologických narativů v podání 15 mluvčích, sestávající z převyprávěných verzí 3...
|
|
|
Formal Expression of Definiteness in Albanian: A Description Based on Comparison with English
Backus Borshi, Orkida ; Klégr, Aleš (vedoucí práce) ; Šaldová, Pavlína (oponent) ; Elšík, Viktor (oponent)
Práce popisuje způsoby vyjadřování kategorie určenosti v albánštině. Vzhledem k tomu, že kategorie určenost nebyla dosud v tomto jazyce zevrubně popsána, používá práce jako východiska popis této kategorie v angličtině, kde byla naopak podrobena detailnímu rozboru mnoha autory z různých hledisek teoretických i praktických. Klíčová slova: albánština, angličtina, určitý člen, určitá forma, reference, srovnávací lingvistika
|
|
|
On the Use of Articles in German, English and Czech
Trojanová, Jana ; Maroszová, Jana (vedoucí práce) ; Hejhalová, Věra (oponent)
Tato práce se zabývá užíváním členu v němčině, angličtině a češtině. V teoretické části bude představena charakteristika německého a anglického členu, jeho varianty i historický vývoj, jedna kapitola bude věnována také existenci potenciálního členu v češtině. Poté bude popsáno užívání členu v němčině a angličtině, především u abstrakt. V praktické části bude analyzováno deset vybraných abstrakt. Pro analýzu budou rozhodující ty případy, v nichž stojí před abstrakty rozdílné členy. Prozkoumán bude též výskyt a funkce českých ukazovacích a neurčitých zájmen, která vykazují jisté podobnosti se členem.
|
|
|
Užívání členu určitého u vlastních jmen v současné španělštině na základě práce s korpusem CREA
RECMANOVÁ, Jana
Diplomová práce se zabývá použitím členu určitého u vlastních jmen v současné španělštině. V první části je vysvětleno rozdělení vlastních jmen a jejich vztahu k určitému členu. Používání určitého členu u osobních a zeměpisných vlastních jmen je popsáno v teoretické části. Ke studiu tohoto tématu bylo použito normativních gramatik a učebnic španělštiny českých a španělských autorů. Použití členu určitého u zkoumaných vlastních jmen dle jednotlivých autorů je shrnuto v textových tabulkách. Ve druhé části za pomoci korpusu CREA je zkoumáno použití členu určitého u vybraných zeměpisných vlastních jmen ve španělsky mluvících zemích. Byly vybrány názvy zemí z celého světa, u kterých není jednoznačné použití určitého členu. Poslední část je věnována rozboru dosažených výsledků.
|
host ::
RSS.